Společná řeč v polarizovaném světě: Jak najít cestu k rovnosti a respektu

GIC NORA realizuje společně s partnerskými organizacemi Česká ženská lobby a NESEHNUTÍ projekt "Společná řeč v polarizovaném světě: Jak najít cestu k rovnosti a respektu", který je spolufinancován Evropskou unií v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský. Projekt propojuje vzdělávací, komunitní a osvětové aktivity zaměřené na podporu demokratické kultury, respektujícího dialogu a občanské participace.

• Hlavním cílem projektu je realizace programů, činností a akcí podporujících zvýšení odolnosti společnosti proti vnějším a vnitřním hrozbám, zájem o veřejné dění a účast v participativních procesech a přispívajících k prevenci negativních jevů ve společnosti.

• Projekt se zaměřuje mimo jiné na podporu genderové rovnosti a lidských práv, prevenci předsudků, rozvoj konstruktivního dialogu a posilování občanské angažovanosti mladých lidí i dospělých.

• V rámci projektu budou realizovány workshopy, webináře, regionální besedy, diskusní fóra, letní škola rovnosti, online vzdělávací obsah, podcast, komunikační kampaň "Rovnost je + pro všechny" i závěrečný minifestival Rovnost a Respekt Fest.

Proč projekt realizujeme?

Projekt systémově řeší společenskou polarizaci a toxicitu veřejné debaty o genderové rovnosti v ČR, která brání věcné diskusi, prohlubuje společenské rozdělení a následně limituje participaci mladých lidí na občanském životě. Tato polarizace, živená dezinformacemi a algoritmickými bublinami na sociálních sítích, aktivně oslabuje podporu rovného postavení žen a mužů a komplikuje rozvoj respektujícího dialogu a omezují participaci mladých lidí na věcech veřejných. Symptomem je rostoucí hodnotová propast mezi mladými muži a ženami. Zatímco mladé ženy se přiklánějí k liberálnějším postojům (prům. 4,7 na 10bodové škále), mladí muži vykazují tendence konzervativnější (4,9), přičemž v rámci bohatších států EU je tento gap ještě markantnější (4,2 vs. 4,9) (Blažková, NMS Market Research, 2025). Pojmy související s genderovou rovností jsou společností vnímány jako polarizující: Podle Eurobarometru 2017 schvaluje mužskou identifikaci s feminismem jen 13 % obyvatel, 45 % ji odmítá. V průzkumu z roku 2010 považovala "zastánce feministického hnutí" za prospěšné pouze třetina (34 %) obyvatel (Trendy sociálně politických mechanismů ovlivňujících genderové vztahy IX, Úřad vlády, 2010).

Tato polarizace představuje přímou hrozbu pro demokratickou kulturu, neboť oslabuje politickou účinnost mladých lidí a podkopává jejich motivaci k participaci (Kudrnáč & Lyons, 2017), komplikuje rozvoj respektujícího dialogu a limituje zapojení mládeže do občanských procesů. Současný stav ukazuje na nepochopení některých pojmů a východisek genderové rovnosti, které lze zlepšit posílením relevantních kompetencí cílové skupiny projektu a kvalitnější edukací. Tato situace má konkrétní dopad na postavení ČR, která se v mezinárodním srovnání Global Gender Gap Report 2024 (WEF) umístila na 104. místě ze 146 zemí a na poslední příčce v rámci EU, což dokládá systémové selhání v naplňování principů genderové rovnosti.