Conclusion

Na základě provedených pozorování na vybraných základních školách můžeme říci, že jejich prostředí odráží a do značné míry reprodukuje existující genderové uspořádání společnosti. Jak ve fyzickém prostoru škol, tak v interakcích, které se ve školách
odehrávají, je patrné, že mužství i ženství je spojováno s do značné míry rozdílnými vlastnostmi, rolemi a životními trajektoriemi. >

Pedagožky/gové účastnící se skupinových diskusí a individuálních rozhovorů o tomto zatím nemají hluboké povědomí a genderové
aspekty vzdělávání vnímají zejména v rovině explicitního nerovného jednání jednotlivých pedagožek/gů. Proces vzdělávání obecně vnímají jako genderově neutrální a rovný. Ve své vlastní pedagogické praxi jakoukoliv reflexi genderu žáků a žákyň odmítají, stejně jako případný rozdílný přístup k nim.

Dotazované/í vyučující jsou však vysoce motivovány/i* být svým žákům a žačkám nápomocné/i nejen k získání potřebného penza znalostí a informací, ale také k osvojení si klíčových dovedností, kompetencí a hodnot pro úspěšný život. V tomto snažení chtějí
být žákům a žákyním také vzorem a pro dosažení tohoto cíle se některé/ří vzdělávají i v oblastech, které přímo nesouvisí s jejich aprobací. Často hledají vzdělávací příležitosti sami a věnují se také samostudiu. Nejvýznamnější překážkou v tomto ohledu je jejich
nedostatek času a obtíže související s nepřítomností ve výuce.

Nora zrealizovala výzkumnou zprávu "Gender a genderově senzitivní pedagogika optikou českých škol a vyučujících".

Kladli jsme si za cíl zachytit významné genderové aspekty českého základního a středního školství, a to s důrazem na postoje pedagožek/gů k tematice genderu, respektive genderově citlivého vzdělávání.

Na druhou stranu, nemalá část z nich pojímá dívky a chlapce v různých ohledech velmi odlišně a do značné míry stereotypně. To koresponduje také s neobeznámeností s genderem jako teoretickým konceptem i jevem promítajícím se do fungování školy i osob v ní. Nepřekvapivým je pak zjištění, že genderově citlivá pedagogika je pro pedagožky/gy prakticky neznámým pojmem. Pro část z nich evokuje nebezpečné zásahy do přirozeného řádu věcí bez legitimního opodstatnění.

Z výpovědí pedagožek/gů vyplývá, že neopodstatněně nerovné, rozdílné nebo stereotypní jednání ve vztahu k žákům a žačkám je pro ně neakceptovatelné. Jakákoliv snaha o rozvoj genderové senzitivity v pedagogické práci by měla vycházet právě z těchto poznatků.