Nerovnosti v odměňování a důchodech mezi muži a ženami

Nerovnosti v odměňování a důchodech mezi muži a ženami

20. listopadu 2017 přednášeli o problematice platové nerovnosti (dále GPG) na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity sociolog Lukáš Slavík a socioložka Silvie Najzarová z GIC NORA a naše stážistka Moneyba González Velázquez ze Španělska. Přečtěte si rozhovor s Lukášem Slavíkem, který odpovídá na otázky týkající se nerovnosti v odměňování mezi muži a ženami.

 

Jaké aktivity vyvíjí Genderové informační centrum NORA pro snížení platové nerovnosti?

Realizujeme genderové audity, které mohou identifikovat nerovné odměňování a navrhnout způsob, jak jej v organizaci eliminovat. (Více informací zde). Dále realizujeme kurzy mapování kompetencí, které pomáhají sociálně znevýhodněným osobám, ať už matkám samoživitelkám, či osobám s nižším vzděláním, zvýšit svoje sebevědomí a zlepšit svoje postavení na trhu práci, případně si i najít lépe placenou práci. U příležitosti  European Equal Pay Day, který v letošním roce připadl na 3. listopadu, jsme zveřejnili tiskovou zprávu upozorňující na nerovné odměňování mužů a žen. Tisková zpráva se objevila i v newsletteru Evropské ženské lobby.   

 

Jaké jsou příčiny nerovného odměňování?

Důvodů je celá řada. Jedna z hlavních příčin je horizontální a vertikální segregace na trhu práce. Horizontální segregace znamená, že muži a ženy jsou zaměstnáni na rozdílných pracovních pozicích a v odvětvích, kde jsou ženy často finančně ohodnoceny hůře než muži. Souvisí to mimo jiné s devalvací jejich práce, protože se tzv. ženská práce považuje za něco ženám přirozeného, co tedy není plně odrazem jejich pracovních kompetencí. Vertikální segregace představuje odlišné zastoupení žen a mužů na různých příčkách v zaměstnanecké hierarchii. V ČR zastává pouze 20 procent žen manažerské pozice. V Evropské unii je to 33 procent.

 

Proč ve srovnání s Evropou unií je toto procentuální zastoupení v České republice daleko nižší?

Pozice vedoucího se pojí s určitými charakteristikami, které nejsou úplně představitelné u žen. Lidé si často jako manažera představí muže, který je buď hodně mladý a dravý nebo je to starší muž, který má mnoho zkušeností a pohybuje se v byznysu. Lidé si často neuvědomují, že takovou osobou může být i žena, což ovlivňuje způsob uvažování ve firmách a procesy výběru při hledání vhodného kandidáta na manažerskou pozici. Ženy tak často mají ztížený přístup ke kariérnímu rozvoji.

Dalším faktorem jsou bariéry v podobě skutečně vykonávané nebo předpokládané péče, která je záležitostí především žen. Ženy jsou zkrátka pro zaměstnavatele/ky stále jakousi „rizikovou skupinou“.

 

V ČR dosahovala podle Eurostatu v roce 2015 míra GPG 22,5 procent. Jak se vyvíjela tato hodnota v minulých letech?

Míra GPG v ČR stagnuje od roku 2002. V roce 2010 došlo ke snížení míry GPG, ale to jen z toho důvodu, že došlo ke změně výpočtu míry GPG. Od roku 2011 GPG osciluje mezi 21,5 – 22,5 procenty.

 

Na přednášce ses zmiňoval o programu Logib. V čem spočívá přínosnost tohoto programu?

Jedná se o nástroj pro měření rozdílů v odměňování mezi muži a ženami. Pracuje na principu několikanásobné regresní analýzy a lze jej využít pro organizace s více než 50 zaměstnanými. Do programu se zanesou údaje za celou organizaci, a to včetně dat za několik pevně daných proměnných, které standardně ovlivňují plat, jako je například nejvyšší dokončené vzdělání či, délka praxe. Program Logib je následně schopen vypočítat, do jaké míry se pohlaví podílí na nerovnosti v odměňování.  

 

Bude se tento program používat i v České republice?

V České republice se zatím testuje pilotně v rámci projektu 22 % K ROVNOSTI. Ve Švýcarsku a Německu se tento program využívá již několik let. Věřím, že jeho zavedení do praxe v ČR by bylo velmi přínosné a že by mohl posloužit jako účinný nástroj ke snížení míry GPG. Práce s tímto programem není nikterak náročná a výsledky analýzy jsou pro samotné zaměstnavatele/ky  užitečné. Velmi často je totiž nerovnost v odměňování neuvědomělá, což tento nástroj dokáže odhalit. Zaměstnavatel/ka tak může „objektivně“ doložit, že odměňuje rovně, a toto využít jako určitou formu konkurenční výhody.

 

Jaké jsou důsledky nerovného odměňování mužů a žen?

Jedním z důsledků je, že ženy mají méně peněz v peněžence, čímž se snižuje nejen jejich kupní síla, ale i vyjednávací pozice ve vztazích, protože v současném nastavení společnosti, kde moc je spojena s penězi, je ten, kdo má více peněz, také tím, kdo si „může bouchnout do stolu“. A nejen, že o peníze přichází žena, ale skrze ni i její partner a celá rodina. Pro představu, podle Českého statistického úřadu vysokoškolsky vzdělaná žena průměrně ročně přijde o 180 tisíc, což znamená, že kdyby dostala dva roky po sobě stejnou odměnu, mohla by si koupit nové auto. A s tím souvisí i nižší důchody. Pokud žena celý život vydělává méně než muž, její penze bude samozřejmě nižší. 70 procent seniorek v ČR pobírá důchod v maximální výši 11 tisíc Kč. U mužů je to pouze něco přes 20 procent. Ženy jsou tak více ohroženy ve stáří chudobou a musí často spoléhat na různé sociální dávky, což zatěžuje také stát. 

 

V posledních letech se mění pohled na role mužů a žen v péči o dítě, alespoň já to tak vnímám. Muži se do ní více zapojují. Dá se očekávat, že se v budoucnu zcela vytratí předsudek, že ženy se mají starat o dítě a muži mají živit rodinu?

Společnost má pocit, že nějaká změna probíhá. Probíhá minimálně v tom smyslu, že se tematizuje rozvolňování rolí, což je dobře. Jaké to však má reálné dopady, nemůže nikdo s jistotou říct. Statistiky říkají, že rodičovskou dovolenou v ČR pobírají ani ne 2 procenta mužů. Není patrná žádná systematická změna. Je to spíš jen pocit lidí – že dochází k rozdělování rodičovských rolí, že se radikálně mění mužské a ženské role – takový pocit může ale často vyvolat protipohyb. S koncepty nového otcovství vznikají nové proudy „novomužství“ a objevují se konzervativní proudy, které zastávají názor, že muž by se měl vrátit “k pravé podstatě mužství“. Myslím si tedy, že změna probíhá velmi pomalu a že ta evoluce bude neskutečně dlouhá a nedožijí se jí ani naši potomci.

Robin Stejskal

Odeslat odkaz

Odešlete známým odkaz na tuto stránku (http://www.gendernora.cz/aktualita/253-nerovnosti-v-odmenovani-a-duchodech-mezi-muzi-a-zenami) e-mailem.

Prosím, vyplňte Váš e-mail, jméno a e-mail na který zaslat odkaz.